2Král 2:19-222Kr 2:19 Muži pak města toho řekli Elizeovi: Hle, nyní byt v městě tomto jest výborný, jakož, pane můj, vidíš, ale vody jsou zlé a země neúrodná. 2Ki 2:20 Tedy řekl: Přineste mi nádobu novou, a dejte do ní soli. I přinesli mu. 2Kr 2:21 A vyšed k pramenu těch vod, vsypal tam sůl a řekl: Takto praví Hospodin: Uzdravuji vody tyto; nebudeť více odtud smrti, ani nedochůdčete. 2Kr 2:22 A tak uzdraveny jsou ty vody až do dnešního dne, vedlé řeči Elizeovy, kterouž byl mluvil. Kniha II.Královská nám ukazuje neuvěřitelný příběh, který tak moc mluví. Totiž ti muži z toho města (Jericha) byli z prorocké školy, což je de facto Biblická škola, neboť se zde neučili nic jiného než znát tehdejší písma, poznávat Boha a především prorokovat = kázat. Avšak vody byli zlé a následkem toho vše neplodné. Nic neneslo ovoce.

Představte si to, být v církvi a nebo přesněji dokonce i v Biblické škole, avšak Váš život nenese ovoce. Vše je tak nějak mrtvé, neúrodné, neplodné. V našem příběhu nechybělo ani kázání Božího Slova (voda), ale kazání bylo špatné a tudíž nemohlo ani vyprodukovat změnu v životě posluchače, nemohlo povzbudit a usvědčit, vyzvat ani rozseknout jako dvojsečný meč, neboť mu něco chybělo. A je to právě sůl, které bylo třeba, sůl, která dává kázání jasnou a výraznou chuť a přináší uzdravení a plodnost a hojné ovoce.

Děkuji tedy za církve a za Pastory, kteří nekáží “politicky a nábožensky” korektní poselství, ale kteří káží celý úradek Boží, kteří se nebojí milovat to co je Božské a nebojí se nenávidět to, co je Satanské a lidské a nepodléhají sentimentalitě. Totiž pokud neumím nenávidět, tak neumím ani milovat. Vždyť i Bůh sám nenávidí hřích, ale miluje hříšníka. Sůl, ta výrazná chuť přinese spásu a záchranu posluchačům. Správné kázání Božího Slova pak uzdravení toho, co bylo po léta neplodné.