Verš 9 a verš 10 pak společně kladou důraz na další atribut, ve kterém by se měla rozhojňovat láska a tím je vedle poznání i vnímavost. Tak jak poznávám v Písmu charakter Boží, poznávám také Jeho přesnou mysl a Jeho názor na praktické věci života, které jsou v Písmu jasně zjeveny. Roste tak moje vnímavost, neboli jiným slovem úsudek či rozlišení. Moje láska vůči světu, bratrovi nebo setře, je nyní definována z Bible, a já začínám mít jiné rozlišení než dříve. Mění se tak cele můj rámec hodnot. Najednou věci, které dříve byli mojí zábavou pokládám za věci, které z lásky ke Kristu nebo ostatním již dělat nechci. Já jako křesťan nedělám věci, protože mi je Bible zakazuje, ale protože miluji Boha. Nedělám věci protože nesmím, ale protože miluji druhé. Křesťan nedělá určité věci z jediného důvodu – z lásky.