Mat 16:21-23 A od té chvíle počal Ježíš oznamovati učedlníkům svým, že musí jíti do Jeruzaléma, a mnoho trpěti od starších a předních kněží a od zákonníků, a zabit býti, a třetího dne z mrtvých vstáti. I odved ho Petr na stranu, počal mu přimlouvati, řka: Odstup to od tebe, Pane, nestaneť se tobě toho. Kterýžto obrátiv se (Ježíš), řekl Petrovi: Jdiž za mnou, satane, ku pohoršení jsi mi; nebo nechápáš těch věcí, kteréž jsou Boží, ale kteréž jsou lidské. Petr se chtěl vyhnout Kříži a dokonce k tomu nabádal i samotného Ježíše. Vše lidské bez Boha, nebo ještě přesněji bez Kříže, je Satanské (viz. Mat16:23). Musíme být tedy na pozoru, abychom se i my sami jednoho dne nechtěli vyhnout Kříži. A právě tento Satanův duh se často vkrádá v poslední době do křesťanství. „Moderním“ prvkem v soudobém křesťanství je v mnoha církvích duh, který upřednostňuje „pohodlné“ křesťanství bez výzev, bez usvědčení, bez evangelizací a misií, bez učednictví a bez Kříže, a propaguje pouze ono „pohodlné církevnictví“. Ani to nechci nazývat křesťanstvím, neboť s Kristem a Jeho Křížem to má (kromě samotné spásy) málo co společného. Mnozí by rádi otupily ostří meče Božího Slova jen pro to, aby jejich poselství byla více přijatelná.

Usvědčující kázání v takových společenstvích nejsou již tak populární a vymluvili se z nich tím, že hlas Ducha Svatého nazývají manipulací. Je totiž pohodlné se vymluvit na to, že jsem byl z kazatelny manipulován, pokud se pravda stane nepohodlná mému pohodlnému tělu. Systém Biblické víry se pak začne nazývat nejasným. Vždyť není přeci tak jednoznačně jasné, co která pasáž písma znamená, a tak budeme milovat (sentimentálně) a objímat každého, vždyť přeci to hlavní o co jde je „láska“ (opět sentimentální). Sám Petr ve jménu „lásky“ bránil Kristu na Kříž. Kříž je však konec všeho lidského (přirozeného) a začátek něčeho božského (nadpřirozeného). Vše co je lidské má limit – naše já. Vše co je božské je bez limitu, neboť naše já umřelo na Kříži. A hlavně skutečná láska je zjevena právě skrze Kříž, a nikdy ne bez něj. Jan 3:16 Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal (Kříž), aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný. Kříž je darem milosti a je také tím jediným zaopatřením pro naše životy. Odmítáním Kříže odmítáme boží milost a obracíme se buďto k zákonictví, a nebo k bezzákonosti. Snaha udržet si život a milování toho lidského bez Kříže vede ke ztrátě života. Jeho ztráta u Kříže paradoxně naopak život přináší. Pane, chraň nás od pohodlného (tělu přizpůsobeného) křesťanství a uč nás milovat skutečnou láskou – láskou Kříže. Mat 16:25 Nebo kdož by chtěl duši svou zachovati, ztratíť ji; kdož by pak ztratil duši svou pro mne, nalezneť ji.

Leave a comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *