Už Vás někdo pomlouval? Už o Vás někdy někdo rozhlašoval lži! Už Vás někdo očerňoval? Pravděpodobně ano. Jistě sami dobře víte jaká byla Vaše první reakce. Vykonat spravedlnost. Bible jasně říká o pomlouvání:

Přísloví 6: 16-19 Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:

Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,

Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,

Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.

Touha po spravedlnosti je v pořádku, vždyť Bůh je Bohem spravedlnosti. Ale jakými prostředky prosazujeme tuto spravedlnost? A je naše touha po psravedlnosti čistá, nebo sobecká, a tudíž prosazujeme ne Boží spravedlnost, ale vlastní sbespravedlnost? 

Jakub nám, ale ve svém listě píše v první kapitole v. 19-20 Proto, moji milovaní bratři, ať je každý člověk pohotový k slyšení, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu; neboť lidský hněv Boží spravedlnost nepůsobí.

Jak poznáme, že naše jednání je motivované lidským hněvem? Jednoduše – pokud jednáme v rozporu s Boží vůlí, která nám jasně zděluje jak v takových chvílích jednat.

Galatským 6:1 říká, že naše duchovnost je zjevena v tom, že jednáme v Duchu Svatém, který je duchem krotkosti. O krotkosti – řecky praos – říká Strongův slovník následující:

Krotkost vůči Bohu je postoj, ve kterém přijímáme Jeho jednání vůči nám jako dobré, a proto bez hádek a odporu. Ve Starém Zákoně jsou jako krotcí označováni ti, kteří se pro svou sebeobranu proti nespravedlnosti plně spoléhají na Bohu a ne na svou vlastní sílu. Takže krotkost vůči zlým lidem znamená uvědomění si, že Bůh připouští údery, které způsobují, a že Je používá k pročištění svých vyvolených (tj. křesťanů), a že své vyvolené vysvobodí z těchto útoků ve svém čase. (Izajáš 41:17, Lukáš 18:1-8) Jemnost a krotkost je protikladem sebeprosazení a prosazování sobeckých zájmů. Takové jednání je odklonem od důvěry v Boží dobrotu a v Jeho moc, která má situaci pod kontrolou. Jemný člověk se vůbec nezabývá sám sebou. Takové jednání je prací Ducha Svatého a ne lidského těla (Galatským 5:23).

Krotkost tedy jednoduše za prvé znamená postoj: "Tvá vůle Bože a ne má vůle se staň! Ty máš, Bože, záměr a ty, Bože, víš co děláš. Ty táké, Bože, víš co mám dělat já, protože jsi mi to zjevil v Bibli."  

Uprostřed zkoušky, je proto důležité slyšet od Boha, jak mám jednat (Jakub 1:19,20), jednat podle toho a ne podle své vlastní vůle – to je krotkost (Galatským 6:1) a také jednat vůči správnému cíli – tím je "náprava" (řecky katartizó – lékařský termín pro vrácení vykloubeného kloubu zpět na své místo), tzn. uvést bratra do správné pozice vůči Bohu (vyznání hříchu, změna mysli a chůze v Duchu). Pokud se jedná o nespaseného člověka, správná pozice vůči Bohu je spása.

Je úžasné, že máme soudce, který zjedná spravedlnost. Tím soudce je Ježíš Kristus. Jakub 4:11 Nepomlouvejte jedni druhé, bratři. Kdo pomlouvá nebo soudí svého bratra, pomlouvá a soudí Zákon. Jestliže ovšem soudíš Zákon, nejsi již vykonavatel Zákona, ale jeho soudce. (Zákon v těchto verších v žádném připadě neznamená Mojžíšův zákon, ale "celou Boží vůli, pro můj život".) Souzení (řecky krino – soudní termín) znamená "rozhodnout o výši trestu". Je rozdíl mezi "krino" a "diakrino". "Diakrino" znamená rozlišit a poznat co je, nebo není dobré z Božího pohledu a Boží vůle. Znamená to rozpoznat takové chování a adresovat takové chování v duchu Matouše 18:15-17 a Galatským 6:1, a v případě, že bratr odmítne vrátit se do společenství s Bohem, odstoupit od něho, a v případě, že jeho chování poškozuje církev a ostatní křesťany, zdělit to ostatním a nebýt v jeho společnosti (Mat 18:17, Římanům 16:17, 1. Kor 5:7) Schopnost rozlišení diakrino je přímo úměrná přijímání a sycení se na Božím Slově (Židům 5:12-14). Diakrino znamená, že máme vycvičené smysli pro rozpoznání dobrého a zlého.   

V Galatským 5:5 Pavel říká: "My přece očekáváme naději spravedlnosti skrze Ducha na základě víry." Ano, Duch Svatý činí spravedlnost v nás, ale i v ostatních. Nechme tedy průchod Duchu Svatému. On zkoumá Boží hlubiny, ale i lidské hlubiny a zná motivy srdcí. V období rané církve protivenství proti Duchu Svatému mohlo přinést okamžitou smrt SK 5:5,10. Jedná se o Boží milosrdenství, aby křesťan, který aktivně prosazuje satanův program nenapáchal škodu ostatním a ani sobě. Apoštol o tomto jednání mluví jako o hříchu k fyzické smrti 1. Janova 5:16. Naštěstí, Bůh má dlouhé strpení a fyzické smrti předchází ukazňování. Při ukazňování Bůh Otec používá za prvé Boží Slovo (Židům 4:12). V případě, že neslyšíme Boží Slovo v Duchu Svatém, musí Bůh použít jiné prostředky k tomu, aby své neposlušné dítě přivedl zpět do správné mysli (Židům 12:5-7) a k pozornosti vůči Božímu Slovu (autor v Židům 12:13 "přímými kroky" odkazuje na Přísloví 4:20-26, kde se mluví o pozornosti vůči tomu co Bůh říká).

Bůh má vše pod kontrolou a Přísloví 19:5 výslovně říká "Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče."

Pokořte se tedy pod mocnou Boží ruku, aby vás v patřičný čas povýšil. Uvrhněte všechnu svou starost na něj, neboť on se stará o vás. Buďte střízliví, bděte; neboť váš protivník ďábel chodí kolem jako řvoucí lev a hledá, koho by spolkl. Vzepřete se mu jakožto silní ve víře a vězte, že tatáž utrpení se dějí vašim bratrům na celém světě. A když maličko potrpíte, kéž vás Bůh veškeré milosti, jenž nás v Kristu Ježíši povolal do své věčné slávy, přivede k dokonalosti, upevní, posilní a ustanoví. Jemu buď sláva a moc na věky věků. Amen. (1. Petrova 5:6-11)

Leave a comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *