Pavel učil, že jedním z nejdůležitějších aspektů služebnictví, je vyanložit sám sebe. "Já tedy milerád zaplatím náklady; i sám sebe vynaložím za vaše duše, i když čím více vás miluji, tím méně jsem milován." (II Korintským 12:15). Pavlova služba byla charakterizována zápalem, ale také odpočinkem víry, pokojem, který přesahuje chápání, radostí, zalíbením, uctou vůči Bohu a bázní před Bohem. Bylo to proto, protože Pavel věděl, že Pán je jeho svědek (Římanům 1: 9 Neboť Bůh, kterému sloužím svým duchem v evangeliu jeho Syna, je mi svědkem, jak se o vás neustále zmiňuji). Pavlovi nevadilo se vzdát osobních práv a stát se kusem hadru v případě, že to bylo pro dobro Evangelia.

Křesťané by zakoušeli úžasnou svobodu a oddanost kdyby věděli, že Bůh je jejich svědkem a že to je jediné na čem záleží. Z tohoto důvodu byl Pavel nepohnutelný. " Ale na to nic nedbám, ani si necením své duše … " (Skutky 20:24 a). Dovolte Bohu, aby si na Vás mohl činit bezpodmínečný nárok s vědomím, že je to vše pro Vaše dobro. Bůh o Vás nepřemýšlí jinak, než myšlenkami pokoje. "Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti." (Jeremiáš 29:11).

Leave a comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *